1. semestr na FIT ČVUT

Když jsem se před maturitou rozhodoval, kam podám přihlášku, padla má volba na dvě dosti odlišné instituce. Tou první byla Fakulta informatiky Masarykovy univerzity v Brně, druhou pak Fakulta informačních technologií pražského ČVUT. Na „masárně“ se mi líbil jejich individuální přístup k tvorbě osobního rozvrhu zahrnující i předměty z ostatních fakult, dále pak jejich tradice a v neposlední řadě možnost navštěvovat množství kurzů japonštiny.

FIT ČVUT je naproti tomu mladá fakulta, kterou jsem bedlivě sledoval již od jejích začátků. Jejich styl učení se na rozdíl od FI MUNI zaměřuje spíše praktickým směrem a jelikož se nejedná o univerzitu v humanitním slova smyslu, nenabízí moc vyžití v oblastech jiných než technických. Mladý kolektiv lidí okolo fakulty je však zárukou otevřeného přístupu. Důležitým faktorem pro mne byla i samotná lokalita. Jelikož jsem již v Praze strávil čtyři roky svého studia na střední, orientoval jsem se ve městě pomalu lépe než někteří mí pražští přátelé.

Přijímací zkoušky byly kvůli rozdílnému charakteru obou univerzit naprosto odlišné. Zatímco v případě Brna tvořila vstupní test sedmdesátka příkladů z nejrůznějších oblastí včetně historie, u Prahy se jednalo o ryze matematickou záležitost. Oba testy se mi však vyvedly a zhruba v polovině června jsem již v rukou třímal rozhodnutí z obou škol, byť u ČVUT se jednalo o slova ryze virtuální.

Musím připustit, že jsem doufal v pozitivní výstup u pouze jedné ze škol, což by mi trošičku usnadnilo rozhodování. Nakonec jsem se však rozhodl pro Prahu a to zejména kvůli přítelkyni. Netušil jsem ještě, že se ani ne půl roku na to rozejdeme.

Následovaly dlouhé prázdniny sestávající se ze 100 hodin Age of Empires II, programování, dovolené, anime conu a další návštěvy Gamescomu. Ke konci prázdnin jsem s kamarádem vybral byt na Smíchově a v polovině září se věci daly do pohybu. Byla to cesta dlouhá, trnitá a do pomyslného checkpointu nedorazili čtyři ze sedmi mých přátel ze střední včetně mého spolubydlícího. Je to těžká škola, mnohem těžší než ČZU nebo VŠE, nicméně na ultra hardcore level Matfyzu (a FJFI) s nejvyšší pravděpodobností nemá. Na MFF měl mimochodem z mého bývalého kolektivu koule jenom jeden jediný člověk a tímto mu vzdávám hold. :)

Pojďme nicméně přejít k jádru věci, k samotným předmětům. Ty jsou zde alespoň v prvním semestru pevně dané a jedná se tak i tak o záležitosti, ze kterých se prostě nevykroutíte. Sestává se, alespoň dle většinových názorů, z vražedné čtveřice UOS/PA1/ZMA/MLO a dále oddechových předmětů CAO a PAI. K tomu všemu je pak nutné podstoupit přednášku o Zergech (Zerzích?) pojmenovanou BOZP a vše je nutné završit dávkou fyzického pohybu v podobě TV1. Jednotlivé předměty jsou v následujícím výčtu vypsány dle jejich statistické (nikoliv subjektivní) obtížnosti.

BI-UOS aka „uosy“ – Úvod do operačních systémů [5 kreditů]

K tomuto předmětu jsem zpočátku přistoupil značně namyšleně. Unixy jsem přeci měl už na střední a nic mne nepřekvapí. Omyl. Tohle není práce v příkazové řádce na úrovni uživatel, nýbrž na úrovni pseudo-programátor. Naučíte se zde syntax zahrnující hromadu uvozovek, apostrofů, lomítek a dalších podivných znaků. Ne nadarmo je tento předmět označován za největšího zabijáka. Potopil dokonce i některé z mých bývalých spolužáků. Důvody jsou dva. Tím prvním je dle mého názoru naprosto nesmyslná trojice zápočtových testů na papír. Pro člověka, jehož nejdůvěrnějším kamarádem je man a interpret příkazové řádky, bude toto období značně devastující. Z celkových 55 bodů je nutno ulovit minimálně 20, já nakonec skončil na čísle 27 a to pouze kvůli mému úspěchu v poslední písemce. Mnoho spolužáků takové štěstí nemělo a jejich počítadlo se zastavilo na hodnotách 18 či dokonce 19. Pokud jste však nasbírali potřebný počet bodů, ještě nemáte ani zdaleka vyhráno. Čeká vás totiž finální test na počítači. Ačkoliv má charakter zkoušky, má takovou neoblíbenou vlastnost, že jej musíte dát napoprvé. Předmět je totiž uzavřen formou klasifikovaného zápočtu, nikoliv klasické zkoušky. Za sebe však musím říct, že byl závěrečný test jednoduchý, ba možná i primitivní. Z maximálního počtu 50 jsem si utrhl krásných 45 bodů. A za to vděčím jednomu jedinému příkazu – thanks, awk. Vřele doporučuji chodit jak na přednášky, tak na cvičení, slova pana Žďárka o doporučené době domácí přípravy (7,5h/týden :D ) lze vesele ignorovat, pravidelnou docházku však nikoliv!

Final rank – C

BI-PA1 aka „progtest“ – Programování a algoritmizace 1 [6 kreditů]

Céčko ve své nejčistší podobě – to je dávka, kterou musíte přijmout, pokud chcete zdolat dlouhou cestu za známkou z tohoto předmětu. Budou plné krve a potu, nic však nedokáže člověku vykouzlit úsměv na tváři více než #00c000 v záhlaví ProgTestu. Hvězdičky na obloze dostanou v PA1 zvláštní spirituální význam a vy se budete opět týden radovat z každého momentu svého života. Přiznám se, že jsem úkoly začal postupem času trošku flákat z důvodu nastupující deprese, která však byla způsobena vnějšími vlivy. Kromě osmi domácích úloh ve dvou variantách můžete body nahrabat i v průběhu cvičení. Budou vám naservírovány čtyři teoretické testy a nějaký ten bodík můžete uhrát i v bonusových úlohách. K ProgTestu je nutné zmínit jednu důležitou vlastnost – nemá rád, když od někoho kopírujete kód. Mnoho studentů též doplatí na častý trolling starších ročníků – trik s newliny zde opravdu nezkoušejte. :P Na konci své pouti vás čekají ještě dvě velké výzvy. Jedná se o PC test, který musíte na rozdíl od domácích úloh programovat v real-time prostředí a teoretickou zkoušku. Někteří pak ještě musí podstoupit ústní zkoušku. Zápočtový test jsem dal až napodruhé, tentokrát však s nadprůměrným bodovým ziskem, který vykompenzoval můj „výkon“ v druhé půlce semestru. U zkoušky jsem pravděpodobně dostal některé z jednodušších zadání a s 75% úspěšností jsem si mohl jít vesele pískat. Předmět obsahuje kromě již zmíněných cvičení též přednášky a prosemináře. Na přednášky jsem přestal chodit po zhruba dvou týdnech, přednášející byl sice zkušený a podával místy docela zajímavé informace, jeho projev však byl těžce uspávající. Na prosemináře jsem též nechodil, jelikož jsem si na vysoké škole odvykl stávat brzo ráno a stejně jsem zjistil, že v časnou ranní hodinu není můj mozek v kondici. Dle výpovědi kamarádů však šlo o velmi zajímavé přednášky, které se často týkaly problematiky domácích úkolů, přednášel je totiž samotný otec prostředí ProgTest, pan Vágner. V příštím semestru u navazujícího předmětu dostaly prosemináře mnohem lepší timeslot, chodit na ně tedy na sto procent budu.

Final rank – D (dva body a bylo by C :( )

BI-ZMA aka „matalýza“ – Základy matematické analýzy [6 kreditů]

Konvergence, limity, derivace a 150 dalších věcí. Předmět mi nepřirostl moc k srdci, vinou byl mimo jiné timeslot přednášek (úterý 7:30) a cvičení (středa 7:30). Přednášky pana Vašaty byly alespoň na mne příliš rychlé a v kombinaci s ranním zasazením jsem si z nich moc neodnesl. Od zhruba čtvrtého týdne jsem tedy přednášky vynechával, což se pravděpodobně podepsalo na mém dosavadním neúspěchu ve zkoušce. Nutno však ocenit píli vyučujících, zejména pak pana Kalvody, který prostřednictvím sociálních sítí zodpovídá všemožné dotazy a za to mu patří velké díky. V tomto roce byl též spuštěn projekt MARAST, kde najdete obsáhlou databázi příkladů z tohoto předmětu. Získání zápočtu nebylo dle mého názoru zase tak těžké, což potvrzují statistiky.

Final rank – E (update 20.3. – dáno napotřetí)

BI-MLO aka „mlogika“ – Matematická logika [5 kreditů]

Místy nelogická a plná vět, které jsou logicky zřejmé. Přednášky v kontrastu s BI-ZMA místy příliš pomalé (v případě p. Trlifajové, p. Vašata byl na tom rychlostně tak akorát – subjektivní hodnocení). Přesto jsem tento předmět měl vcelku rád. V semestru se psaly tři testy, obtížnost byla v závislosti na cvičícím značně variabilní. Mně byl bohužel (nebo bohudík) přidělen legendární p. Starý. Zápočet jsem díky tomu vyquestil jen tak tak (přesně potřebných 15/30), se zkouškou jsem však neměl žádný větší problém. Kvůli přehlédnutí poslední otázky jsem si musel těch pár bodů, které mi zbývaly do céčka, vybojovat v nepovinné ústní části.

Final rank – C

BI-PAI aka „jackpot“ – Právo a informatika [3 kredity]

Jediný humanitní předmět prvního semestru. Přednášky jsou nutnost – když už ne kvůli znalostem, tak alespoň kvůli suchému humoru pana Kučery a spol. Dočkali jsme se i návštěvy ze vzdáleného Brna. V průběhu semestru se nepíší žádné písemky, všichni přistupují až ke zkoušce. Tu jsem absolvoval již před Vánoci a získal 36 bodů z 50. Minimem je polovina. Pokud jste absolvovali všechny přednášky, není problém dosáhnout alespoň na E.

Final rank – C (o jeden bod :) )

BI-CAO aka „čao“ – Číslicové a analogové obvody [5 kreditů]

V rámci prvního semestru dosti specifický předmět. Ačkoliv ve mne vyslovení názvu vzbuzovalo muka, vyklubala se nakonec z předmětu vcelku normální středoškolská elektrotechnika. Přednášky jsem si nenechal ujít, duo Kyncl a Novotný slibuje velmi poutavou a mnohdy zábavnou prezentaci. Cvičení pak byla věnována z velké části softwaru Wolfram Mathematica, který využijete i u jiných matematických předmětů. V průběhu semestru se píše trojice testů střídavě na papír a na počítači, k dispozici při nich máte všechno až na živého člověka, tedy i internet a vaše zápisky. Většina lidí si uloví známku již během semestru, někteří pak postupují ke zkoušce. Dle vyučujících nejjednodušší předmět na FITu (včetně tělocviku).

Final rank – A

BI-TV1 aka „tělák“ – Tělesná výchova [0 kreditů]

Jednou z velkých výhod studia na ČVUTu je možnost vybrat si ze široké škály všemožných sportů. Já si pro první semestr vybral lukostřelbu a rozhodně jsem nelitoval.

Final rank – N/A (zápočet získán)

FIT-BOZP aka „zerg rush“ – Základní školení BOZP [0 kreditů]

Tento „předmět“ se sestává z jedné šíleně dlouhé přednášky o Starcraftu, jednoho testu, který se píše na hodinách BI-CAO a hodinového vystávání na zápočet před kabinetem vyučujícího. Bez jeho absolvování nebudete ve druhém semestru vpuštěni do počítačových učeben.

Final rank – N/A (zápočet získán)

Jak jsem již nastínil v úvodu, není studium na FITu žádná procházka růžovým sadem, pokud však překonáte připravené překážky, budiž vám odměnou příjemný pocit z nabytého vítězství.